Body, body, body
Je konec sezóny a už tradičně se měsíc září v tenise mění na hon za posledními body. Je až neuvěřitelné jak detailně mají rodiče a hráči spočítané body nejen ty vlastní, ale i širší konkurence. Všichni přesně vědí o kolik bodů mají náskok a kdo jim dýchá na záda. V září se na turnajích neřeší nic jiného než kolik musí tenista získat bodů, aby přepsal svoji nejhorší akci. V důsledku nastávají taktická rozhodnutí o tom kam se vydat na tenisový turnaj, aby hráč získal co nejvíc bodů. Často to přechází až k šílenství, které vede k překračování pravidel a morálních hodnot. Všichni chtějí být co nejúspěšnější.
Ráda bych tady otevřela problém, který se děje nejen na konci sezóny, ale i v jejím průběhu. A to „zneužívání“ turnajů kategorie B hráči, kteří mají bodovou hodnotu 45BH a 60BH. Podle pravidel Českého tenisového svazu tito hráči nemají povoleno hrát “béčka”, pouze na požádání ředitele turnaje o volnou kartu. Tahle klauzule si zneužívá hlavně v mladších žácích.
Toto je čistě můj názor a vysvětlení proč si myslím, že je možná dobrý čas se zamyslet a možná některé věci v tenise změnit nebo upravit.
Důvody proč si myslím, že je to problém
Navýšení kategorie
- Vysoce bodový hráči výrazně zvýší kategorii turnaje.
- Jedou turnaj buď vyhrát nebo pokud nemá tu výkonnost tak aspoň uhrát vysoký počet bodů, který se na “áčku” uhrává výrazně hůře.
- Pro ukázku na “áčku” za semifinále dostanete při 13 kategorii 120 bodů a v průběhu musíte porazit 2 hráče, kteří mají výkonnost kolem 35-45 BH a jednoho top hráč tedy 60 BH.
- Na “béčku” se kategorie, díky vysoce bodovým hráčům, zvýší například na 11 kategorii, kde za vítězství je 170 bodů. Což u hráče, který je mezi 6 nejlepšími v ČR a má 60BH je velice reálné.
- Problém je v tom, že v celém turnaji, hraje hráč většinou pouze dva zápasy, které se blíží kvalitě zápasů, které se hrají od prvního kola na “áčkách”.
- To znamená, že za lehčí zápasy je oceněn více body. To je z mého pohledu pro dlouhodobý rozvoj špatně, protože se učí, že cesta na vrchol se dá vyjít i lehkou cestou. Což není pravda… žádná taková cesta neexistuje
- Druhá zpráva, kterou si hráč z toho bere je, že v tenise jsou nejdůležitějším parametrem jeho výkonosti body do žebříčku.
- Někteří hráči si tímto, můžou „uměle“ držet vyšší žebříčkovou pozici, než je jejich opravdová výkonnost.
Etické chování
- Většina rodičů i hráčů si myslí, že to není porušování pravidel. Teoreticky mají pravdu, protože je na řediteli turnaje jestli jim kartu udělí nebo ne. Je to zneužívání pravidel.
- V tom je bohužel ten problém, protože když to povolíte na jednom turnaji už je tam precedent a v tu chvíli to pravidlo jako by neexistovalo.
- Další velice delikátní hranice etiky se hroutí ve chvíli, kdy na scénu vstoupí soutěživost (i další lidské vlastnosti) a někdo si řekne, když to dělá tenhle tak my taky, protože jinak bude na žebříčku před námi.
- Proto se ptám. Chceme v první řadě vychovat kvalitní a slušné mladé lidi, ze kterých se stanou třeba i výborní tenisté? Nebo chceme vychovávat mladou generaci tenistů k tomu, že k úspěchu v životě vede i lehká cesta a “překračování” pravidel je v pořádku?
Jedním z hlavních problémů proč v tenise tyto situace vůbec vznikají je v tom, jak je nastavený systému. Kluby jsou závislé na dotacích od státu a čím lepší výsledky na žebříčku tím větší možnost peněz. Kluby na základě toho lákají rodiče, na finančně zajímavější podmínky, ale pouze za předpokladu, že budou mít určité umístění na žebříčku. No a bohužel nikdo už nedomyslel, že tímto začarovaným kruhem se tenisté učí, že body a žebříček jsou to nejdůležitější a je jedno za jak kvalitní zápas je získají.
Vytáčejí tě vlastní chyby? Na tréninku hraješ skvěle, přijde zápas a výkon nedosahuje kvality z tréninku? S lepšími soupeři hraješ dobře, ale těsně prohráváš?
Nejtěžší disciplínou v tenise je zahrát nejlépe na breakball, setball nebo matchball. Tenis je o hlavě. Porážejte soupeře a ne sami sebe.
Stáhněte si e-book 5 tipů, jak se lépe soustředit v tenise a pronikněte ještě dnes do tajemství lepšího chování, soustředění a ovládání vlastních myšlenek během zápasu.
Mojí prioritou jako trenérky bylo a vždy bude se snažit z mladých tenistů vychovávat kvalitní lidi, kteří se díky tenisu naučí sportovní dovednosti na vysoké úrovni ale i hrát fair play a také si díky situacím, do kterých se během své kariéry dostanou, naučí rozvinout i morální, osobnostní a etické hodnoty.
Tohle je jeden z příkladů, kde je možné díky jasně artikulovaným důvodům ukázat, že lehká cesta (zneužívání pravidel, slabé zápasy za hodně bodů, atd.) k vrcholu nevede.
