Soupeř podváděl
Pocit neférovosti během tenisového zápasu nebo okradení o důležitý míč je velmi častý u mladých tenistů a tenistek. Někdy právem se cítí ukřivdění, někdy ne tak úplně. Problém je v tom, že velmi často to vyvolává emoce jak na kurtě tak i za plotem.
Často za mnou chodí děti a vyprávějí mi jejich story, jak je kdo různě ošidil. Děti jsou často zaslepené výhrou a jejich touha vyhrát je vede k tomu, že zahlásí aut a jsou o tom přesvědčení. Někdy to možná udělají vědomě, ale to nikdo nikomu nedokáže. Úplně podobně jsou rodiče zaslepení touhou po úspěchu pro jejich dítě. Pravidelně se stává, že rodiče za plotem vidí míče v autu, které jsou dobré.
To jsou ty jednodušší příklady. Pak existují příklady, kdy hráči můžou zneužít různá pravidla ve svůj prospěch jako například dvojdopad nebo pozdě nahlášený aut, či provokativní chování.
Realita
Pravidelně se hráčů ptám, jak se zachovali poté co je soupeř ošidil nebo zjistili že nehraje fér. Odpovědi se samozřejmě liší podle toho jak hodně podvedení nebo ukřivdění se hráči v daný okamžik cítí.
Vytáčejí tě vlastní chyby? Na tréninku hraješ skvěle, přijde zápas a výkon nedosahuje kvality z tréninku? S lepšími soupeři hraješ dobře, ale těsně prohráváš?
Nejtěžší disciplínou v tenise je zahrát nejlépe na breakball, setball nebo matchball. Tenis je o hlavě. Porážejte soupeře a ne sami sebe.
Stáhněte si e-book 5 tipů, jak se lépe soustředit v tenise a pronikněte ještě dnes do tajemství lepšího chování, soustředění a ovládání vlastních myšlenek během zápasu.
Z čeho jsem ovšem stále překvapená, protože se to neustále opakuje, je jejich reakce. Ve chvíli, kdy se cítí, že je rozhodčí nebo pravidla dostatečně nechrání před praktikami soupeře, tak se uchýlí ke stejnému přístupu jako soupeř. Tedy naprosto vědomě soupeře taky ošidí. Na jednu stranu jsem velmi ráda, že mají tu odvahu mi říct pravdu, a tím mi dávají možnost se k tomu vyjádřit. Na stranu druhou mi to přijde velmi smutné.
V nižších věkových kategoriích jako babytenis nebo mladší žáci můžou být zápasy dost vyhrocené, protože prostě někdy vědomě někdy nevědomě, děti prostě dělají chyby. Často špatně zahlášený aut nebo obcházení pravidel vyvolává obrovské emoce, které velmi rychle přejdou z kurtu mimo kurt a hádají se všichni. A situace je často až za hranící důstojnosti. A proto považuji za velmi důležité, abychom my dospělí předávali hráčům správné poselství.
Jak se zachovat
Jsou věci které nemůžeme ovlivnit (to že nás někdo šidí), co ale můžeme každý ovlivnit je naše reakce. Důstojnost člověka, ať už dítěte nebo dospělého, je důležitější než výhra a body do žebříčku.
Osobně jsem byla například u toho, kdy chování soupeře (zvláštní komentáře a podávání míčů) hrozně iritovalo mého svěřence. Set a půl se docela držel a pak to šlo ven, komentář zpátky, podání balónu na druhou stranu… V tu chvíli jsem ho upozornila, že takové chování není v pořádku. On se samozřejmě cítil ukřivděně, protože v jeho očích pouze reagoval na soupeře.
Později jsem mu vysvětlila, že je úplně jedno jestli je to provokování nebo špatně zahlášený out, či cokoliv jiného. To co je důležité, je jak se v takové situaci zachová a jestli se sníží na jeho úroveň chování.
“Nikdy nelituj, že jsi byl hodný nebo poctivý, ke špatným lidem. Tvoje chování vystihuje a říká všechno o tobě. Jejich chování říká dostatečně dost o nich.” – Bruce Lee
